Deník výpravy A - Finale Ligure
Pátek 22.9.2006
Koordinační schůzka posádky s hlavním tématem: kam pojedem? Zkoušení různých rozhodovacích a facilitačních metod (brainstorming, brainwriting, věštění z z pivní pěny, marné dotazování papouška nad barem "U Kruhu"). Varianty dovolené zahrnují jak variantu zůstat doma a ušetřit, tak uspořádat okružní jízdu po Evropě. Odcházíme zmoženi s pevným rozhodnutím vyjet tam, kde bude lepší předpověď, třeba i do Francie
Sobota 23.9.
Předpověď hraje pro Finále, jsme však dojati Přemkovým telefonátem. Ještě v sedm hodin večer po nákupu menáže netušíme, kam vlastně jedeme. Riziko pršavé dovolené náš straší jako špatně zatlučená skoba v Tatrách
Naše nerozhodnost trvá až k osudové pražské křižovatce. Rozhoduje za nás palubní deska - doleva Slovinsko (lichý čas), doprava Itálie (sudý čas): 19:44 - tzv. Zulu time hraje pro Finále.
Neděle 24.9.
V pořádku dorážíme na Monte Cucco zabíráme apartní místečko (později přezdívané Poklad na Stříbrném jezeře) a lezem, dokud se necítíme být unaveni
ehm
Cca 17 hodin: Lucie zabouchla naše jediné klíčky v autě. Honza a Tomáš podniknou několik odvážných výpadů k dobytí stroje (přeskok, přelez, podlez) ale v obavách o zdraví našeho Mondíka končí u slivovice. Zaplaťpánbůh máme jídlo i spacáky už ve stanech.
Cca 19 hodin: začíná pršet
Pondělí 25.9.
Cca 4 ráno: stále prší, hřmí, země se otřásá (a není to způsobeno žádným výjimečným erotickým zážitkem). Ranní rozhovor mezi dvěma stany na téma: kam až máte vodu vy? Vyhrává Fumo s Bárou, my se bavíme tím, že děláme na hladině naší podlážky roztomilé vodní kroužky
11:30 Ital z pizérie Il Rifugio pro nás volá autoservis - musíme počkat do půl třetí, chčije
15:00: zjevuje se osmahlý bezzubý Ital- nakládá naše autíčko a jedeme dolů do Finále
cca 16:00: klíčky jsou osvobozeny, dojatě platíme 230 eur
Tuto noc nacházíme útočiště pod velikánským převisem cestou na Monte Sordo. Je tam krásně, děláme ohýnek, jistíme si sušící šňůry a schneme. Nejsme tam sami anóbrž s polygamní minirodinkou od Norimberka (dvě ženy, jeden otec a jedno cca jednoleté dítě) - výměna mezinárodních zkušeností a trochy alkoholu. Němci vaří lilek.
Úterý 26.9.
Výprava na Monte Sordo. Občas kápne, ale jinak si pěkně lezeme v Settore Centrale (5+ až
6a+) Cestou zpět se klasicky ztrácíme mezi kozími stezkami. Lucie si narazí kostrč. Našli jsme správnou pizzerii (U Recantu) ve Final Borgu
moc lezecky teda nevypadá
Spíme zase pod převisem. Němci vaří fenykl.
Středa 27.9.
Výprava na Pian Maríno, spíš kvůli té krásné krajince tam- lezem skoro celý den po takovém kwaku- klasifikaci nerozumíme (máme problém s přelezením 5+ a pak dáme 6b+). Ale Fumovi s Bárou se tam líbí, to nemohu říct. Pak se vydáváme o kousek dál na Bric del Fratte a dáme několik pěkných delších a exponovaných cest. Fumo zjišťuje, že má prořízlé lezačky (náhradní nemaje) . Balíme z prašné jeskyně a vracíme se na Monte Cucco.
Čtvrtek 28.9.
Výprava na Rian Cornei - Settore Silencio -dvouhodinová ale krásná pěší tůra po hřebeni. Sledujeme tajemné značky S a po kovovém žebříku slézáme ke krásnému sektoru (který se nachází na opačné straně údolí, než kde jsme vloni lezli ten strašlivý převis). Lucie šikovně shodí našeho jediného průvodce o 6 metrů níže ze skály
.Vzápětí jej zachraňuje. Ale je nám tam stejně celkem naprd- je tam spousta nových cest, značení nepopsané. Něco málo lezeme (5c až 6a+ : zjišťujeme v kempu) a pak vandrujeme zpátky. Lucie má nataženou šlachu na levém prostředníčku. Jinak nikdo nezraněn. Druhá pizza- Il Rifugio. Zjišťujeme, že zdaleka nejsme největší zoufalci na Monte Cucco - jedná česká 8členná výprava si najala na cestu řidiče a auto (aby mohli cestou pěkně spinkat a pak bušit)
řidič se jim ztratil a bloudil celou noc po Finále a okolí. Kromě toho zabloudil už cestou, takže z Čech jeli asi 20 hodin
Pátek 29.9.
Konečně nějaké výkony- Hans si přelézá své vysněné cesty Zambarinik (6b) a nějakou hnusnou dlouhou cestu v děsným převisu, ze které vloni vylítl. Než do ní letos nastoupil, tak ho asi 4 kolemlezoucí lezcí varovali, že ta cesta je hnusná. Průvodce zarytě tvrdí, že je to 6a, ale jeden nešťastný cizinec nám tvrdí, že to je určitě aspoň 6c
ehm ehm
Sobota 30.9.
Neprší, ale už nelezem: Fumo má díru na lezačce, Lucie nepoužitelnou levou ruku, Bára už má své nalezené a tak s námi nešťastný Jan absolvuje výlet do nedalekého městečka Toraine. U něj ležící jeskyně mají samosebou siestu a navíc vstupné 9eur, tak končíme na kafi v roztomilém středověkém centru. Kde Honza navíc šlápne do hovna. Tímto naše výprava de facto končí, dále se již nic zajímavého nestalo.
zpět
home